O exekuci
Exekuční řízení se řídí
zejména zákonem č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a subsidiárně zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
Soudní exekutor zahájí exekuční řízení na základě exekučního návrhu podaného oprávněným (věřitelem). Oprávněný může podat exekuční návrh nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul.
Součástí exekučního návrhu musí být originál nebo úředně ověřená kopie exekučního titulu opatřená potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal místně příslušný exekuční soud. Exekučním titulem jsou zejména vykonatelná rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, rozhodčí nálezy, případně notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti apod.
Jsou-li splněny všechny zákonné podmínky, soud pověří provedením exekuce soudního exekutora. Exekutor vyzve dlužníka, aby do 30 dnů uhradil dlužnou částku (případně splnil jinou povinnost). Pokud dlužník ve stanovené lhůtě svou povinnost splní, snižuje se odměna exekutora na jednu polovinu. V případě nesplnění povinnosti soudní exekutor provede exekuci dle vydaného exekučního příkazu.
Exekuce pro vymožení peněžitého plnění může být vedena těmito způsoby (případně i všemi najednou):
- srážkami ze mzdy a jiných
příjmů,
- přikázáním pohledávky (jde
zejména o bankovní účty),
- zřízením exekutorského
zástavního práva na nemovitých věcech,
- správou nemovité věci
- pozastavením řidičského
oprávnění (v případě vymáhání dlužného výživného pro nezletilé dítě)
- exekuce prodejem movitých věcí, nemovitých věcí či postižením závod
Exekuci vedenou pro vymožení nepeněžitého plnění lze provést:
- vyklizením,
- odebráním věci,
- rozdělením společné věci a
- provedením prací a výkonů.